Autor
Je slušné se trochu představit, takže…
Warp
Jmenuji se Martin Boháč, jsem pohlaví mužského (alespoň naposledy, co jsem se díval, to tak bylo), zaměstnávám už nějakou dobu sám sebe. Nedovedu totiž mít šéfa, pravděpodobně za to mohou geny, jelikož po meči byla moje rodina nějakých 200 let rodina svobodných sedláků a tedy nemusela do roboty. 
Programovat jsem začal v roce 1988 ve Svazarmu na popud mojí geniální maminky. Tehdy mi bylo sedm let a tak jsem se naučil naprogramovat mocninu dříve, než jsem se ji učil ve škole. Popravdě mě na počítačích (Didaktik M) nejvíc bavily hry. Když Svazarm zkrachoval jako naštěstí celé to “spravedlivé zřízení”, počítač se pro mě na delší dobu stal jen herním nástrojem.
Ve třinácti letech jsem se jednou v tramvaji rozhodnul, že se budu živit programováním her, když už je hraji, proč je také nevytvářet? Od té doby se menšími a většími krůčky přibližuji ke svému cíli. Jeden z těch větších bylo třeba Gymnásium U Libeňského zámku, kde mě paní profesorka Šmídová poněkud drsnějšími metodami donutila naučit se algoritmovat i ve spánku. Tehdy jsme ji skupinově nesnášeli, dnes jsem jí vděčný a tímto vyjadřuji své díky.Pak následoval neúspěšný pokus o ČVUT FEL, který jsem si nakonec ospravedlnil tím, že nechci být ve škole, kde je nejhezčí holka kluk… Tak jsem šel na nejtěžší Gymnásium v Praze, na VŠE. Říká se, že VŠE je nejhorší škola v Čechách a nejlepší na světě, vyberte si z toho, co chcete. Já k tomuto ústavu cítím velmi příjemné vazby a jsem rád, že jsem si takto vybral. Studium programování jsem sice musel často obstarat sám, ale vzhledem k tomu, že komerčně se programováním živím již od roku 98, tak jsem s tím neměl problém. Práce bylo pořád tolik, že mě ze školy zkusili 4x vyhodit. ANO, je to pravda, lze mít 4 studijní podmínky ze tří možných. Tímto zdravím paní ing. Sedláčkovou, ženu, kterou asi většina lidí nenávidí, ale já ji zbožnuji. Bez této studijní referentky bych nikdy nedostudoval, ať jsou její dny krásné a dlouhé.
Když už jsem úspěšně po skoro pěti letech dotáhl bakaláře, mé podnikání už bylo v plném proudu. Od té doby se nezastavilo, i když jsem musel změnit firmu, jelikož ne každý investor je člověk, se kterým má smysl něco dělat.
Allodium s.r.o. jsme si založili s dobrými přáteli a myšlenka naší firmy je jednoduchá. Dělat všechno lépe, poctivěji a originálněji, než ostatní. Baví nás dělat nejlepší věci a dostat za ně dobře zaplaceno. Pracujeme pro reklamky, filmaře… děláme weby, píšeme hry a připravujeme scénáře na vlastní film. Práce nás hodně baví, ale pořád máme na zřeteli, že to je jen práce, opravdové životní naplnění spočívá v pomoci druhým. Proto je pro nás práce sice až na prvním místě, ale máme nohy na zemi.
A pak jsem si založil blog. Doufám, že se vám neroztavily oční obvody při čtení tohoto představení mé současné inkrarnace a že na blogu najdete mnoho věcí, co vám pomohou ve vaší práci. Budu se o to snažit.
martin.bohac (zavinutá ryba) allodium.eu
http://www.allodium.eu